Helenka nic nenapíše, je v Albánii a na Smrku letos nebyla, TAK se toho ujímám:

Zbyňák nakonec nejel, bylo nás tudíž 12.  Vokáči se stali smrkovými Hujery, s Honzou (organizátorem a základním účastníkem) jely nakonec Ála a teta Ivona, která byla velkým a všestranným přínosem! A to se samozřejmě do Hujerů musí započítat i Honza od Honzy.

Souhrn:

1.       Klasiku po modré jsme nakonec zdolali 4 (Jana, Tomáš, Honza a já). Je to z kempu čím dál blíž, ale čím dál výš. Pechova smrt už brzy bude nejen Pechova.

2.       Slezáci prakticky neslezli z kol (kromě vlečení kol nahoru a občas i opírání se o kola cestou dolů).

3.       Láďa s ostatními dámami využil nabídku, která se neodmítá: odvoz NAD Nebeský žebřík, odkud už je to na Smrk kousek. A tady začalo Albertovo „všechno je jinak“: Tato nížinná skupina musela vylézt po Nebeském žebříku (odvoz byl POD něj).

4.       Na Smrku i zafoukalo (jinak horko typu sauna).

5.       Andulky s pomocí místních znalců objevily dosud neprobádanou lavičkovou cestu zpět.

6.       Ostatní pěšáci se zdrželi na Hubertce pod střechou, kde přečkali pěkný liják.

7.       Hájenka funguje, platíme co dáme, neb jsme už bráni za kamarády a ceníky jsou jen pro klienty. Soupis psů: Max už zesnul stářím, Lejdynu vážně zranilo divoké prase, nakonec nepřežila, současný stav jsou jejich děti (zvící telat) Johnny a jeho ségra plus nějaká malá jednohubka, co se bála přiblížit. Psím miláčkem se stal Tomáš. Koně jsou dva, pštros žádný.  Dcerunku jsme potkali až na cestě do kempu, uctivě nás zdravila.

8.       U všech andělů vaří velmi dobře, strávili jsme tam oba večery.

9.       Pamětníci Šéfíkových kulatin v roce 2009 připomínají, že příští rok to už bude desáté výročí! Není to výzva?

10.   Za skupinu Görlitz hlásím, že „všechno je jinak“ dost vygradovalo: Zhořelec z Polska zašpérován kvůli maratónu https://www.myraceland.com/pl/niemcy/europamarathon-goerlitz-zgorzelec/. Obklíčení nakonec proraženo z Německa a centrum jsme si prohlédli. Iva jen tak bokem vyškolila německé policajty, jak zamknout odemčené auto, aby ho nemuseli nechat odtáhnout nebo hlídat. Vysněná restaurace u jezera nakonec odpískána (jezero příliš veliké a ne a ne se trefit na příjezd bez placeného parkingplatzu), stejně odpískán i Frýdlant. Ale oběd v Hrádku nad Nisou, jen kousek od věhlasného Vulkánu, kdo z vás to má, že.

11.   Cesta do Prahy s Ivou byla perfektní, bylo taky dost času si ji užít (nějaká ta havárka a jiné úthibáky). Výjimečně volná byla nečekaně až Jižní spojka (viděno z nadjezdu).

12.   Prostě klasika a občas „všechno je jinak“. Díky, Honzo!    

Kdo pošle Řezákovi na stránky fotky nebo vlastní zážitky ze Smrku, udělá jen dobře.

Jindra